Co stalo se - už neožije!

Au ty živote, proč nám tolik ran zasazuješ.
..mrzí mě, že to musíš zažívat.
Moc silná báseň. ST* ;-)

10.11.2019 17:50:26 | jenommarie

Díky,jsem ráda,že se líbí...

11.11.2019 20:24:34 | J.Karasová

;-)

11.11.2019 21:06:15 | jenommarie

Poezie post mortem. Ale ano, ta dušičková podzimní nostalgie je aktuální i trefná... a dobře vyvedená.

15.10.2019 21:33:27 | šerý

Opět mnohokrát dekuji, Šerý. Je pravdou,že podzim si o to vlastně říká..

15.10.2019 21:51:34 | J.Karasová

Úderné, stručně a plně o ztrátě, ktere je mi líto, i když tu bolest úplně necítím, nemám, však tyhle slova básně, velmi pravdivě člověka strhnou.

15.10.2019 11:40:45 | Mooika

Děkuji za milý komentář, jsem za něj velmi ráda.

15.10.2019 11:44:26 | J.Karasová

tohle je pravá "Karasovka" taková ta zemitá, mohutně temná, trochu ukoptěná, ale útočná, nepřehlédnutelná.
Třeba "na co vše vzpomenou" nebo "mne bije srdce" (au au nebij mě!)
nebo ty časy není slov (přítomně) a bytost se chvěla (dříve)
co se stalo (neurčitý minulý děj) už neožije (konkrétní budoucí)
to jsou "karasárny" nebo lingvistická alchymie jen pro zvané

15.10.2019 09:28:51 | Karel Koryntka

Jiné to už se mnou nebude...Děkuji za komentář.

15.10.2019 11:32:28 | J.Karasová