Nebe ani nepláče

Městem černý průvod,

k radosti zhasl důvod.

Na nebi sem tam obláček.

 

Jeřabiny zkrvavěly,

na střechy padl stín,

ten, jenž dával život celý,

přijímá obětin.

 

Listoví v šarlatu drtí

podrážky lesklých bot,

javory slunečnou žlutí

čekají nový zrod.

 

Městem černý průvod,

k radosti zhasl důvod.

A smysl bytí odkráčel.

 

Miloval život i lidi,

zem, po níž chodil rád,

od loďky se zlatou přídí

vracel se tolikrát.

 

Do kroku z dráhy cinkot zní,

vagonů skřípot, vzdech,

dnešní cesta je poslední

ve zdejších vesmírech.

 

Městem černý průvod,

k radosti zhasl důvod.

A nebe ani nepláče.