Srdce na provázku
Srdce na provázku
úkol, kdy musíš jít,
pěšky, daleko a dál a dál,
a ještě řekl, musíš si pospíšit?
A tys šla, akm ti řekl,
na provázek ti uvázal,
tvé srdce, aby každý se lekl,
a ještě na tebe ukázal.
Ohlédnout ses nesměla,
za svým srdcem na provázku,
musela jsi jít a nakonec jsi doběhla,
a řeklas: "Byla jsem se srdcem na procházku."
Ten, kdo ti úkol dal,
však nikam nepřišel,
a jen se smál a smál,
když tě uviděl.
Zoufalou, zničenou,
se srdcem bolavým od kamenů,
v neznámém místě sklíčenou,
-cestou tolik promrhaných dnů- .
Nechala jsi srcde stát,
pustila provázek po zemi,
a šlas pryč- chtěla ses usmívat,
nad tím, jak bolí zrazení.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Ach jo...to si o mě Gino mylsíš? no asi to tak nějak bude ale jednou bych ráda přišla na to, cos mi napsala, bohužel teď semi možná nechce,
05.03.2007 18:25:00 | Aaliyan
Souhlasím s Temným Andílkem, obsahově je to hodně silné, ale co do formální stránky báseň hooodně pokulhává.
Někdy se na téma formální výstavby můžem pobavit, ale jak tě znám, tak mě pošleš doháje s tím, že ty si píšeš podle sebe a žádné moje přechytralé poučky nepotřebuješ, protože bys to pak nebyla ty... na to bych ti pak já zkoušela vysvětlit, že "ty" zůstaneš právě v obsahu, zatímco forma se stane čitelnou... a někdy v tu chvíli mě začneš považovat za idiota, který má potřebu tě přeučovat a měnit... Tak víš co? Kašli na to, buď nejchytřejší za sebe a celý svět se ti přizpůsobí (když budeš mít štěstí)... protože na poezii je přece důležitý pocit, jaký vyvolá...
04.03.2007 21:01:00 | Gina Rocca
Obsah by byl asi za sto, nektere casti na me pusobi trosku.....umele, neprirozene... nevim. Proste me trosku zatahla za ucho, ale 80% si uz zaslouzi
04.03.2007 20:50:00 | Dark angel