Tam, kde lišky dávají dobrou noc,
tam, kde toho nebudu mít nikdy dost,
tam, kde každý den vychází Měsíc a zapadá Slunce,
tam, kde se hvězdy dávají do tance,
tam, kde vlci vyjí pro osamělé duše
a šípy vylétají z kuše,
tam, kde vždy uslyším ptáky zpívat,
tam, kde vždy uvidím motýli létat,
tam, kde květiny nikdy nevadnou a srdce nikdy nechřadnou,
tam, kde mě pokaždé uvidíš ve snech stát,
tam, kde mě nikdy nepřestaneš milovat,
tam, kde vzpomínky neblednou a plameny nehasnou,
tam, kde se slzy mění v rosu,
tam, kde mě ruce hřejí na nahém pasu,
tam, kde mě to bude vždycky bolet
a budu se zalykat
všechen smutek a strasti zas a znovu prožívat tolikrát,
tam, kde mě uvidíš plakat,
tam mě najdeš pod černou oblohou čekat.
To misto je známé pro uvadlou lásku,
je jen jedno,
kde zase vše ožije a spolu
osuší slzy bolů.
Kéž by i ty tvé byly vyslyšeny. ♡
Srdce tu bolest nemuselo znát
a řekl, že jenom TEBE
on má stále rád. ^ST^
15.02.2020 23:27:05 | jenommarie
Při čtení Tvé básně Alice, jsem si vzpomněla na jedno místo, které mi ,, vzalo" srdce.
Děkuji za milý zážitek.
15.02.2020 22:46:55 | Jaruška