Krásně napsané! Také se mi někdy honí hlavou, co vše člověk zvládne vydržet...
20.02.2020 18:03:38 | Hledající
Bolest trnù,
které zarývají se pod kůži,
životem zkoušené duše.
Pocity zlomů,
které všemu nás vždy naučí,
i jak,
držet v ruce,
trnité růže.
~~~~~~~~~~
Pěkná Petře ^ST^ ;-)
16.02.2020 22:23:29 | jenommarie
Vcelku pěkné dílo leč s pár výtkami...
+ Poetický název
+ Třetí strofa bez výtek
- Trochu hapruje rytmus v rýmu nahý-vláhy a celkově poslední řádek "až růže má dost vláhy". Postava stojí v trní, takže růže by měly být v množném čísle, nebo krev kape jen na jednu z růží v trní?
- Druhá strofa rytmicky nejslabší.
Ale není to nic hrozného, jen takové postřehy, které by to mohli dovést k dokonalosti :-)
16.02.2020 15:49:04 | Miro Sparkus
Díky za názor :) ,,trním" bylo myšleno více trnů na jedné růži a z krve že ,,získájí vláhu" :)
16.02.2020 22:24:17 | Petr27