Už táhne na deset
a mé oči by tak rady spaly.
Ach mé slepé oči,
kde jsem vas proboha nechala?
Tak jedu tramvají,
Karlín, Dlouhá třída, Sparta.
Ležím tváří na skle,
myslím na své sny.
Ach mě ospalé sny,
kde jsem vas proboha nechala?
Nikdy se nesplní.
Tramvaj už nedojde na konečnou.
Slepé oči se zavřou.
Ústa zazívaji.
A ospalý cestující usne.
Já usnu.
Navždy
Ráno moudřejší večera... Zase vyjde slunce, unavené oči si odpočinou, sny odletí a přijdou nové ;-)
05.03.2020 06:39:21 | Dobrodějka