Dilema! =(

Nejsem tu a přece přiblížím,
Na to,jak se kazíš.
Jen mávnutím prstu ti lehce ublížím,
A ty se stejně snažíš…

Myslíš na mě,ikdyž spíš,
Pořád mi to říkáš
Myslíš že milovat mě smíš?
Slovama mou mysl svlíkáš.

Nechci abys mě držel v obětí
A přece po tom toužím.
Snad je to strach,možná prokletí,
Vzpomínkami se soužím.

Přesto,že jsi to nejlepší co můžu mít,
Odháním tě pryč,
Dál nechám si jen o tobě snít,
Ale láska pro mě zůstává kýč.

Proč se svět najednou zastavil?
Já přece chci,aby se dál točil.
U mě si asi pěkne narazil.
Co mělo zůstat suché si smočil.

Pochop že nechci lásku,
Na co mi vlastně bude?
Proč jistotu zbytečně dávat v sázku.
Jak to skončí,co zbyde?

Nechci ti ublížit,
Ale tim ubližuju sobě.
Mam city s pravdou překřížit?
Jenže tou pravdou ublížim tobě.

Co mě bude bolest víc,
Tvé nebo mé trápení?
Už nevím co říct.
Bez lásky mi srdce zkamení.

Lepší bude,když bude kámen,
Bez citů a sklamání,
S trápením už bude ámen,
Mam dost bezcenného tápání!

Takže závěr z toho plyne,
Já nechci tě milovat.
Vždyť kolem tebe motaj se jiné,
Najdeš si jinou,nechci se slitovat!!