Bída

V těžkém, těžkém jsem stavu,

já vybočuji z davu

pevně držím svou hlavu

už týdny nemám stravu.

Ulicí jsem šel zmaru,

ona světla neměla,

v ní se duše zbláznila,

ona strůjcem nezdaru.

Kam ona mě to zavedla?

Jaký to měla svízel?

Zevnitř já jsem roztrhán.

Krvácím, že podvedla

mě i jiné, já prozřel,

život můj, je promrhán...