Nevidím světlo
Nevidím světlo
V odrazu zrcadla jsem poznal svého nepřítele.
Nedokážu popsat pohled, vypadá tak nepřítomně.
Ten jeho prázdný pohled, myslím že je něco špatně.
Nedokážu popsat co, strašně špatný pocit.
Vidím v očích prázdno, přál si to ukončit.
V očích možná smutek, možná spíše strach.
Neví co má dělat, už dlouho čeká krach.
Každá cesta kterou šel, skončila stejně slepá,
Jakákoliv i menší snaha, stejně zbytečná.
Na to aby pokračoval, na to nemá sílu.
Už dávno se vzdal cílů.
Už dávno nemá víru.
Všechno jsem to poznal jenom z pohledu,
nebo jsem to já?
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk
Do svého pohledu se nedívej,
tam světlo nehledej,
když vyhořelo
..je ale uvnitř TEBE schované,
jenom se před světem na chvíli, skrylo.
Tvá bolest a marnost... každý to známe.
Život se v mnohých, jenom láme.
Je to jen zkouška a TY k tomu patří.
Uvnitř máš světlo, které září.
Neboj a věř, že stále JE, cesta z toho kruhu, ven.
A do zrcadla se teď podívej
...víš, někdy i ten zrak
nás moc rád klame. :-)
23.04.2020 08:24:25 | jenommarie