Pro kluka co už není

že se nikdy nepotkáme

že mě ani na tu zmrzlinu nevezmeš

a nemáš se kam pohnout

ty totiž v mojí hlavě vždycky budeš

stát ve dveřích kanceláře

že navždycky ti bude dvacet pět

a i to jen hádám

to mě sere víc než všechny špatný rande dohromady

že jsem tě mohla mít tak ráda

ale ty už nejsi tady

a že mi nikdy neprozradíš

kde je schovaná ta čokoláda