V područí hospody dřímají štamgasti,
smutní a opilí – svým štěstím nešťastní.
Pláčou si nad hroby rozlitých mlék
a na dně půllitrů shánějí lék
na život, na smrt, na paměť.
Hospoda umrlá postrádá štamgasta.
Všichni spí, dávno spí, nikdo už nechlastá.
Každý z Nás zaplakal – nad špatným hrobem –
a v půlnoc opilou zesinal v dobrém,
neb na dně půllitrů nalezl lék:
Na život. Na smrt. Na paměť!
█▄▀▄▀▄█
█░▀░▀░█▄
█░▀░░░█─█
█░░░▀░█▄▀
▀▀▀▀▀▀▀