Anotace: Začínám mít pocit že mezi kategorií „Smutné" a „Ze Života" není rozdíl.
Všechno se to hroutí a já nevím jak to napravit.
Všechno strašně bolí, já fakt nevím jak to zastavit.
Není důvod být, neboli, už se ani nechci uzdravit.
K čemu všechny ty bláboly, nedokážou pomoct mi.
Jestli mě najdeš, zapomeň na doktory a odpusť mi.
Doufám v ten spánek, ze kterého mě neprobudíš.
Líbí se ti snad moje oči? Promiň, už je neuvidíš.
Strašně moc se omlouvám, tohle ale nepochopíš.
Nemusíš se ani snažit, bordel v hlavě neuklidíš.
Vážně se ti omlouvám, nejspíš se už nerozloučím.