Ticho II
Ticho II
do takových konvic se čaj už nedělá
porcelánová nedělní odpoledne…
slova slova jak opar nad šálkem tvých úst
tvoje oči jak lžičky se točívaly
a míchaly mi v srdci
čaj ve štíhlé konvici
jež stojí jak plameňák na jedné noze vůně
takový čaj se už nedělá
proto asi je mi o sobotách smutno tesklivo
umělohmotná varná konvice
nestydatě souloží se vzrušeným podstavcem…
z uštknuté zdi vyškubnu zahryzlou šňůru
zasyčí to na dně otlučeného hrnku
jak opařená nevinnost
vyplave na hladinu vědomí
nafouklý čajový sáček
bolest sama
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Tak mi to pasuje do nálady, déšť, ticho, svícen a vděčnost, že mohu z porcelánu po babičce..
24.07.2020 21:18:14 | Vivien
tak to je parádní text krásný origoš obraty dlouho jsem něco takového nečetla o čaji a konvicích v básnické podobě a já mám doma malovanou porcelánovou konvici čaj piji jen z ní a žádný příšerný plovoucí sáčky už neumíme pít ani čaj .)
24.07.2020 14:58:51 | xoxoxo
Tedy, netuším zralost. Ale ta čajová směs Ticha, určitě neobsahuje meduňku. To je dobře. Okoštoval jsem a počkám si, co to se mnou časem udělá.
24.07.2020 11:58:04 | šerý