Snad venku, někde za oknem,
ve stínu kráčí vteřin vrah;
je živý – nebo jenom snem,
jenž stále bloudí po horách?
Už nenalézám v srdci svém,
co zůstalo v metaforách
svázáno s dětským domovem
mé duše, když neznala strach.
A mě se to líbí. :)
30.08.2020 09:29:25 | Xardas
Je to ale moc smutné. Já to asi jinak neumím.
30.08.2020 10:42:18 | ARNOKULT
Já taky většinou píšu smutně, nebo aspoň ne moc vesele.
30.08.2020 11:34:33 | Xardas
Podíval jsem se. Já obecně moc času nemám - takže sleduji minimálně. Jednu věc na autorovi Xardas (je poměrně mladý) oceňuji - konečně je zde (jinak moc neexistuje) řemeslo. Já si to příliš zkomplikoval - jambický pentametr a šílená oktáva (někdy i jen dva rýmy). Asi bych měl psát v přirozeném trocheji (jako Xardas /četl jsem především báseň "Dům"/). Prostě Blbec Kult je Blbec Kult.
30.08.2020 12:05:42 | ARNOKULT
Jak se to vezme, já bych neřekl, že básnictví ovládám dokonale, stále se učím, jsem spíše jako Halas - samouk. Používám trochej, daktyl, něco jsem napsal i v jambu a nebo různě ty styly míchám dohromady a zkoušel jsem i volný verš, ale vždy mi z toho vylezl vázaný. :D Spíše píšu tak, jak to momentálně cítím. Jinak děkuji. :)
30.08.2020 13:54:00 | Xardas