Potkávám se s osobou v bezmasé kápi,
pluje větrem držíc na kose drápy.
Paži zvedá ku tváři mé zbledlé,
temnotou zčernaly mi vlasy zšedlé.
Kam míříme osobo tajemná?
Létá tu otázka vzájemná?
Roucho začíná mě zakrývat.
Snad hodlá mě jen zahřívat.
Slyším tichý hlásek chraplavý.
Ničeho se neboj, Nic neublíží.
Náhle cítím přítomnost prázdnoty,
Rozplývá se duše má v mrákoty.