Zatáhni rolety, svět pro mě ztiš.
Neříkej nikomu, co všechno víš.
Hladíš mě přes rány
s mučednou tváří.
Zlostně, však bez hany,
po obou pažích.
Počítáš jizvy a dýcháš mi do dlaní.
Necháváš působit mé prášky na spaní.
Doufáš, že mě sny pro dnešek zachrání...
Zítřek je moudřejší a trápení tenčí, kéž je lépe, báseň je moc pěkně poskládaná
20.10.2020 00:51:08 | Akrij8
Pěkné verše, trochu smutné, říkám si, a co zítra, zase zachraňovat? Věřím, že takto nesníš každý den, když anotace mluví tak krásně o naději.
05.10.2020 17:19:19 | Vivien
Ve svých snech se chvíli ztratit,
aspoň pro teď, přestat se trápit...
Moc hezké, milá BluefoXx...
04.10.2020 20:26:07 | Emily Říhová
Já také chválím, moc se mi to líbí. Ráda dávám ST a posílám pozdrav z Prahy. Daniela
28.09.2020 14:42:36 | danaska
Z Prahy do Prahy, pozdrav přiletěl rychle. A posílám hned jeden na zpět.:) Děkuji moc ^^
28.09.2020 14:58:04 | BluefoXx
BluefoXx moc pěkně..
někdy přijde záchrana
na poslední chvíli
člověk nesmí zaváhat
.. snad pomůže to přítmí.* ST;)
28.09.2020 13:52:07 | jenommarie
Děkuji moc Marie - či Maruško, snad Ti tak mohu říkat, za tak laskavá slova. :)
28.09.2020 14:08:35 | BluefoXx