Poslední slunce zažehlo kukuřičné lány,
A zachtělo se mi
rozeznít Píseň písní a vykřičet, že budem sami
v nebi i na zemi...
Ten požár hasit potoky slz o polednách,
v letu dvou perseid, z nichž při pádu se stává jedna,
snad že ty hořké noci mi ukrádají spánku,
A že duše už má na kahánku
a stejně tak jako kdysi v ráji...
Všude je ticho, jen jablka dozrávají...