Hrana

Hrana

HRANA


Sedí na lavičce s bolem,
zoufalství mu svírá duši.
Nikdo z lidí, co jdou kolem,
samozřejmě nic netuší.


Bolí ho snad celičký svět,
dost těžké břímě je hrana,
přes den, večer, v deset i v pět,
v poledne anebo zrána.


Kousek je dům tvaru krychle,
pak začíná vysoký  most.
Byl by dole dřív než rychle,
stejně je tu jen jako host.


I v poledne vidí jen noc,
nechce stále být ve střehu.
Už přestal volat o pomoc,
přemýšlí o druhém břehu.


Jazýček na jeho váze
jemně mezi břehy kmitá.
Už je to jen o odvaze,
beznaděj je svědomitá.


Lidé dobří, buďte bdělí,
zataraste jeho sjezdy.
Prosím, ať mu někdo sdělí:
"V největší tmě vyjdou hvězdy!"


Lidé dobří, buďte bdělí,
zataraste moje sjezdy.
Prosím, ať mi někdo sdělí:
"V největší tmě vyjdou hvězdy!
Autor Koala, 19.10.2020
Přečteno 172x
Tipy 8
Poslední tipující: Rozmarýna, Emily Říhová, Akrij8, Psavec, ARNOKULT, Dreamy, Guldrun
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Až mě z ní zamrazilo v zádech.Krásná.

28.10.2020 17:50:40 | Anii

líbí

Nelze tušit co kdo skrývá,
když jde o pohled letmý.
Většinou je důležité nebát se
poprosit o pomoc. :)

19.10.2020 09:33:02 | Dreamy

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel