V záplavě chladných dnů
ses z dešťů vynořil -
skončil čas horečných snů
Tvůj prudký žár roztavil
v tepnách i žilách
zamrzlé krystaly -
propadám kouzlu těšení
Nitro zpívá
Po čase vyhasíná
tvůj vulkán divoký
už lávu nechrlí
Náruč je zimomřivá
jen smysly se ukojí
láska zívá
a duše spí
Získalo si mou bystrost ono bezuzdné chrlení vulkánu. Ach...
Za plný počet bodu.
Poet in the STreet
25.11.2020 11:21:31 | kudlankaW
Stejnostejna. Když člověk zlenivý a s druhým "žije" ze zvyku. Skrze šeď nedohlédne k inspiraci a fantazie na márách. A láska? Seprané a vyžehlené košile.
24.11.2020 23:26:34 | šerý
V nitru znělé zpěvy,
do spánku v připomenutí
smysly nezapomínají nikdy.*ST :)
24.11.2020 16:04:03 | jenommarie
Pěkné citové vyznání, co bude, až tu nebudem? :o)
24.11.2020 15:43:51 | Crazymike