Píšu

Mé kopí je pera hrot,
list papíru jako brnění,
pod nímž jen krev a pot,
co schovávám pod odění.

Píšu, když to cítím.
Kousek štěstí mezi stíny,
jak kámen pokryt bílým kvítím,
pod tíhou suché hlíny.

Říkal, že vše špatné prospěje,
sýček tehdy kroužil v blízkosti,
čas kdy slavík dopěje,
já propadla opět lítosti.