Polámal se mraveneček

 

Bezhlavé dřevěné housenky

oprýskaných barev

takřka k nepoznání  

pádlují hlava ne hlava

povzbuzené křikem batolat

po zatuchlé čekárně

sem a tam

 

u brány nářků

poslušně spásají

bujnou vegetaci slziček

růžové luční kobylky

ve slunečních brýlích

a černými cylindry na hlavě

 

z výšky kanou stříbrné hvězdy

na nichž předvádějí

své akrobatické kousky

opičí hlavy

s ohromnýma očima

doslova

země vzduch

marně hledajíc

zbytky svých papírových těl

 

nikdo se nesměje

 

houpám se

na střeše starého hausbótu

proděravělého červotočivými kazy

zakotveného v moři

jenž někdo nakreslil

do plesnivého rohu

 

s nohama do kříže šeptám modlitbu

ze zažloutlého leporela

Polámal se

mraveneček  

 

lidským pláčem

zalévám uschlá kvítka

na okenní římse  

a prosím Boha o odpuštění

 

z nejvzdálenějšího místa

přichází anděl s kapesníčkem

a svou řečí začernil

všechny ty obrazy

 

Slečno Paní

máte hotovou celotrupovou raketu

pojďte se se mnou

proletět