Mami.

Mami, mami, mami!
Kde je ta paní?

Byla tu a už tu není.
Mami, mami, mami!

Kde je ta paní?
Těžké je mé vstávání!

Mami, mami, mami!
Proč upadl Ti ten talíř?

Tak sedím na záchodě
a břicho bolí.
Mami, mami, mami!

Proč tu není ta paní?
Odešla bez ohlášení?

Mami, mami, mami!
Kdo jí tenkrát našel?

Babička?
Tetička?

Už mlč a zavři očička!
Jsi maličká!

Já vím, že už je za vším pomlčka.
Říkalo se mi děvečka.

Bylo mi pět a ona byla stařičká!
A těžce se jí vázala smyčka!

Neměla správného dědečka.
Samota někdy tragická.
Útrapa nadlidská.

Já už vím, že nejsem mimino,
ale ptám se, proč lidé hrají domino,
kde není správná rovina
a figurky se sypou do klína.

A místo hry jen slzy!
A v zoufalství jsou sebevrazi.

Mami, mami, mami!
Proč smrt bolí?

Mami, mami, mami!
Proč to tak chodí?

I po letech se lidé ptají.
Mami, mami, mami!
Nemám vysvětlení!

A církev?
Proč smrt oslavuje?

Mami, mami, mami!
Proč? Proč se tak děje?

Jsem malá děvenka.
Pořád nerozumím světu dost.

Kde je radost?
Proč se to všechno děje?

Proč za zády každý čichá nepřítele?
Občas objeví se zlý host
a místo zázraku sní jiskru
a zůstane.

Dost! Dost! Dost!
Už dost!

Mami, mami, mami!
Žít je skvost!

Mami, mami, mami!
Ještě jsem Ti nepopřála dobrou noc.