Anotace: Po kratší mezeře přicházím protentokrát s něčím zádumčivým. Nyní už je lépe, člověk se jen občas bojí, aby ostatní nepoznali, kým doopravdy je...
Nedívej se, nehledej
nepiď se, ne po mně
život není vždycky hej
ni v mém skromném domě.
Neptej se, ne - nechoď dál!
Nalezl bys mnohé
netoužím, bys v šoku stál
zřel ty stěny strohé...
Ne každý že všeho v šoku bude,
ale rád nabídne Ti rameno svoje...
Hodně štěstí a sil, milá Rozmarýnko, opatruj se (*)
25.01.2021 21:24:39 | Emily Říhová
Tvé milé vzkazy vždy zahřejí u srdce... Děkuji ti, drahá kolegyně! :)
26.01.2021 16:14:35 | Rozmarýna
Myslím, že v těch stěnách, lze nalézat mnoho krásného
23.01.2021 11:15:13 | Akrij8
Děkuji. Žádný člověk není černý ani bílý, máme své ctnosti i nectnosti, a právě to je to, co nás činí lidmi.
23.01.2021 11:46:09 | Rozmarýna
Strach, že jsem špatná, je velký strašák :o(
19.01.2021 01:22:08 | Z nitra
Souhlasím. Dobrá zpráva je, že jsme zároveň černí i bílí, stejně jako náš svět, a chyby máme proto, abychom s nimi pracovali a učili se na nich.
19.01.2021 14:32:35 | Rozmarýna
Pozvi jen toho, kdo TI v srdci blízký je
a odhoď strach i obavy
v podstatě, nikdo není dnes normální :D
..tak :);)
18.01.2021 23:50:18 | jenommarie
Děkuji ti, Maruško :), pravda, žádný člověk není bez chyb, ani já tak nemohu být výjimkou.
19.01.2021 14:24:28 | Rozmarýna
Přesně tak, chyby patří ke každému a z ničeho se nestřílí :))
Pěkný den Rozmarýnko.
19.01.2021 15:23:56 | jenommarie
Zní to jako šifrované pozvání ..
18.01.2021 22:41:36 | Knoflík