Musím.

Musím psát.
Ukojit strach.

Sebe vyklepat.
Svoji svíčku v sobě mám.

Nezhasínám.
Svítím dál.

Ani v šeru neskončí můj žal.
Duše propletence znám.

Má cesta neznámá.
Cíl nekonečný.

Všude úsečky, tečny.
Den zmatečný.

A tak volám pro kočičí šlápoty.
Do sloty! Do sloty!

Začátek dne samé trampoty!
Písmenka jsou moje znaménka.

A v duši opětovná pružinka.
Nevzdá se nikdy Mkinka.

V duši jméno vichřice
a rozsévat chce udice,
i když občas je hodna blázince.

A kdyby potkala zlatou rybku,
Mkinka z ulice,
jedno přání bez zaříkání
zaslat by chtěla,
co sama by neuměla,
horu vtipů by
pro všechny vysázela,
ale je paní malá
a tak vám o sobě zazpívala.