V tmách
jsme jen dvě mihotajíci světla
které jako vlny
tříští se o sebe
A na truc osudu
splývají
spolu s davem
pouličních dam
seřazených podél hlavní třídy
přímo v centru
našeho vymyšleného světa
Tohle nemůže vyjít!
Praštíš opilecky do stolu
Z převalených lahví
vytékají poslední zbytky temna
padají
jak vodopády přes okraj
našeho útesu
a naráží do mé ruky
odkud
se větví do pramínků
co utíkaj nejsnazší cestou
ke konci stolu
Nejdřív tu udělaj louži
pak pomalu přepadnou
a polijí mi
koleno
Máš pravdu
Tohle nemůže vyjít