Možná jsem blázen.

Možná jsem blázen
a líbám se s básněmi.

Hledám něco
a projdu frontami.

Možná jsem cvok,
co se nezvládá,
ale mám vás ráda.

Jsem tady a budu.
Bez vás nebudu.

Jste motor i ventil.
Já trochu břídil,
co se v básni upil.

Já píši o tom,
co prožívám.
Nikde žádný klam.

Ve všem je můj život sám.
Můj osobní deník.

Můj bolavý jazyk.
Moje vzlyky, rady, nářky.

Vypovídám všechny pátky.
Život je vratký a krátký.

Moje báseň není běžná,
je to vzlyk a řev děcka.

Možná i terapie
a sten, co protlačuje.

Kde kápla právě slza moje?
Co prožívám,
to víte.

Nejsem introvert.
To dobře tušíte.

Tak báseň ne báseň máte.

Ať se všichni rozhádaní udobříte
a nic si nevyčítáte.

Vždyť se všichni rádi máme,
i když se občas zubíme.

Svět nepředěláme,
tak ať se máme
a po rozích nebrečíme.

Tak mávám všem,
trochu hromosvodem.

Jsem i éterem.
Pozdrav s nevšedním praporem.