.

Posledních pár dní, bylo tak strašně špatně.
Ráno vstát a ležet, říkat si, "je mi dobře".
Takhle každý ráno, proležíš půlku dne,
vůbec nedochází ti, jak je to kurva zlé.

Tělo přestává pracovat a mozek už ti změk.
Tak strašně dlouho myslel si, že ty jsi můj lék.
Ty jsi jen ten důvod, proto abych vstal.
Ale bez těch podmětu, hlasy "všechno spal!".

...

A takhle každý ráno, těch pár desítek dní.
Přijď si pro mě, dovolím ti si vše vzít.