Někdy si lidé odejdou,
řeklo by se, že zmizí...
a potom potkáš kohosi,
víš, že ti není cizí...
možná ho poznáš podle gest,
nebo si píseň brouká,
která tě může jemné vést,
že stejná kvete louka...
:o)
18.05.2007 19:02:00 | Cecilka
mylsim ze nonick to vystihl....teprve az nekoho ztratime,zjistime jak ho milujeme
20.03.2007 12:44:00 | Adrianne Nesser
jednim z nejhorsich dnu je ten, kdy nekoho ztratime... zvlaste, kdyz to neni jen clovek, ktereho mlcky mijime na ulici... a o to je to horsi...
14.03.2007 19:49:00 | nonick
Bez bolesti bychom si nevážili radosti...
p.s. Ten konec si tenkráte drobet nedotáhl...asi to teď vidíš....ale jsou to jen blešky našich spontánních slov..:-)
13.03.2007 22:15:00 | Teri Jane
Nazdar Gregy, nemůžu sekat pokaždé 100. Dnes by to bylo za 95, ale to nejde. Zdravím tě a včely ti přeju taky.
13.03.2007 21:39:00 | Pilous
Ještě víc, než báseň mě dojaly Tvoje komentáře. Básně jako uvolnění emocí. Popřála bych Ti míň bolesti, ale to by znamelo míň poezie. Popřála bych Ti míň vzpomínek, ale to by znamelo míň života. To už Ti radši popřeji víc včel:).
13.03.2007 20:31:00 | Rádoby zoufalá
Krásně jsi to napsal.Kdo neztratil-neuvěří té velké bolesti ztratit přítele.V mém případě kamarádku od školy.
13.03.2007 18:39:00 | s.e.n
souhlasím s Favim a s Harr a určitě i s dalšími...ale přečetla jsem si jen poslední dva komenty
13.03.2007 15:24:00 | Katka Z
Určitě to tvůj přítel četl, neboť srdcem je tu psáno o hloubce citu, nazýváno přátelstvím...
Krásný den, Čmeláku
13.03.2007 10:06:00 | Koprtinka
Já tomu také věřím, Gregy... svět je příliš malej na to, abychom se nepotkali... ;-) ... a pak nám sdělíš tajemství svého sladkého světa... do té doby... se drž (třeba všech pylových tyčinek... ty jsou přece bránami do včelího království...) ;-)
13.03.2007 08:47:00 | Levandule
Levandulko. O těch včelách vím. Proto si mě našly a já je. Moc bych si přál, abych vám všem mohl osobně povědět o všem, co díky včelám a jejich světě prožívám... Jednou se sejdeme, pevně tomu věřím, a včely budou s námi...
13.03.2007 08:43:00 | Gregy
A Levandulko, díky za upozornění na chybu (byla to chyba, ne záměr). Myslím že to nebylo první upozornění, tak to vypydá, že budeš má osobní korektorka. Díky.
13.03.2007 08:38:00 | Gregy
Milá Levandulko, díky. V posledních dnech se mi tak dramaticky změnil život. A otevřely se mi brány mé minulosti. Poetiky a harmonie, kterou jsem kdysi tak intenzivně prožíval. I bolesti. Po letech jsem se vrátil k poezii. A ke všemu, co jsem tehdy prožíval. Ke kráse i smutku. Znovu jsem to díky těm básním cítil. A dnes se s vámi chci podělit o tu krásu a ulevit té znovu prožité bolesti...
13.03.2007 08:22:00 | Gregy
Ta Levandule se vždycky tak rozkecá, že není co dodat... Ale má pravdu no, co s tím...
13.03.2007 08:11:00 | G.P.
Já si nevšimla toho roku... uf... ale i tak... vzpomínky taky bolí, že... jinak bys nevzpomínal takhle bolavě...
13.03.2007 08:08:00 | Levandule
před "si" často patři J, JSI... nezapomínej...
JSI je důležité nejen gramaticky, ale především lidsky... Jsi, Gregy... a v medovém království mají pro Tebe lék... sama královna uchopí Tvé srdce a pofouká... víš, ta láska v Tobě, která si povídá se včelkami, která z Tebe dává tolik dalším lidem, ta Tě ochrání... ber to tak, že bolest není nikdy tak velká, jak mohla být, protože Ty jsi chráněn... protože sám tolik ze sebe dáváš... (díky, žes byl v neděli s námi ve zlaté sklenici včelího pozdravu v prostoru, kde leží Zázrak... v prostoru, kde se dějí zázraky... uchop ho a zmírni palčivou bolest ztráty... myslím na Tebe)
Zvláštní... i roboti píší BUH... a v takové chvíli je fuk, jestli je člověk věřící nebo ne... je to o té nadstavbě v každém z nás... drž se...
13.03.2007 08:06:00 | Levandule
Myslím, že s každým přítelem odejde kus nás... Od té doby mi nikdo tak blízký neodešel, i tak je ta básnička takové memento. Abych neopomínal a nezapomínal.
13.03.2007 08:01:00 | Gregy