Spousta slov.

Spousta slov napsat se nedá.
Báseň bloudí a hledá.

V samotě najde dárce i obhájce.
Jaké nám život dává lekce?

Obejmeme se!
Usmiřme se!

Ať zmizí smutné obrazce
a spory řeší se jako v pohádce!

Já vím, jak je těžké!
Ať alespoň jedno srdce je kolébané,
básní pohlazené a potěšené.
Prosí slzy převeliké!

Každému náruč posílám
a sebe dávám.

Moc toho neumím.
Ale vděčná, že přijít smím.

Dobře je mi, že i sním.
A časem snad odejde i můj splín.
Vím i vím.