Smutná noc

Smutná noc

Havran v svitu lampy krákorá
Jeho stopy déšť smyl záhy
Člověk v tom dešti jak mátoha
Kráčí zahalen pláštěm černé barvy
Šum suchého listí, svistot kol
Z dálky hluk města, jinak ticho kol

Za oknem tvář smáčená slzami
Déšť omývá sklo poseté rýhami
Lampa se kymácí ve vichru smělém
Ta tvář se neztrácí, jen opírá se čelem
O to sklo studené
A slzy co perly stvořené
Kutálí se po té tváři tiše dál….