Plíce.

Vy!
Nevíte, co je dýchat.
Přeci zázrak!
Smutné je,
když dýchají přístroje.

Člověk brečí i ve stoje.
Bolest i do morku kostí.
Smrt pulzuje do jakosti.

Vy nevíte,
co je to se bát,
že zítra nebudete
a není chuť umírat.

Jak nahradit plíce nemocné?
Vy nevíte a smutku se bráníte.
Jaké je umřít dvakrát po sobě?

Beruško!
Svěřím se Tobě!
S Tebou lepší než v hrobě.

Bolest psychická i fyzická.
Vůle nadlidská.
Prokletí snad uletí.
Skončí v jednom objetí.
Já a Ty.

Je mi 37.
V duši velký šum.
Pro život těžký um.

Jen ty plíce,
aby měly druhý dech.
A smrt si mě nevzala na zádech.

Já vím.
Jsem ještě tady a teď.
Pane Bože, zůstaň a prosím neuteč.
Bez Tebe mám jen křeč.
Připadám si jako odhozená zvěř.

Pane Bože,
dokaž mi,
že život je krásná věc.
A slastí budu kvést.
Ještě teď.
Dej sílu přes bolest.
Víra vrátí dech.
Bože, zůstaň se mnou
ve zlomových to dnech.
Věřím více a volám Tě po všech zdech.
Zázrak jménem dech.