Hrad z citů
padá vratká stěna štěstí
nyní cítím bezmoc plání
až na trosky zdiva pustých
do nichž vnořen ztrácím zdání
vidím slunce v obzor vcházet
marně chytá půdu zrádnou
stejně spadne kamsi samo
beze svitu flóry zvadnou
jenom já a moje pero
budem sami vzhůru ve tmě
dokud spánek verše netne
do té doby cite veď mě
Přečteno 317x
Tipy 14
Poslední tipující: Emily Říhová, kikin87, R.Chlup, Psavec, Jackyl, Jan Urban, Iva Husárková, mkinka
Komentáře (2)
Komentujících (2)