Křičím,bolím-umírám

Těžko teď rozeznám dobré a zlé

vše nějak mi v mlze splývá.

Duše bez radosti co hladoví po lásce

do morku kostí se vrývá.

 

Dřív brala jsem s nadsázkou

bulvár a články, kalendáře -

akty nahých žen

teď pomyslím na to, v očích mě pálí

a zevnitř bolí

jak prázdno holých stěn.

 

Na sebe byla jsem hrdá

teď zničená tělem svým,

že nejsem tím

co se ti líbí.

 

Na kolena padám

nebe tak daleko když pohlédnu vzhůru

až na do zas sahám

a uvnitř křičím, bolím - umírám.