Čekám v lásce.

Dívám se v lásce.
Usmívám se sladce.
Spirála duše se mnou cloumá.
Zem pevně přijímá
a dává vláhu i v žalu,
smutku i bolesti
a potírám si kosti příjemnou mastí.
V rukách mnu trávu
a bloudím v hlavolamu.
Den není v saténu.
Opět jdu na scénu.
Mám trému a zase se klepu.
Bojím se říci i sebemenší větu.

Jsem to já?
Nevím.
Nebe mě pochová.
Jsem taková a taková.
Slunce mě přikrývá.
Žaludek nestůně
a já v trávě povaluji se líně.
Smím říci a mlčím skromně.
Teď a tady čekám zjevně.
Na příchod odpovědí.
Příroda mě hladí.
Mávám z dálky.

Občas hledáme i cestu zpátky.
Ale už nejsou vrátka.
Život je občas sázka.
Jen chvíle okamžiků.

Srdce vzlyků.
Obejmi mě!
Ty a Ty!
Prosím!
Vrků!