Sliby, samé sliby,
v životě opakujem chyby.
Jednou z nich je se narodit,
žiletkami k vlastnímu náhrobku,
desítky let se brodit.
Už tu pro mě nic není,
horší časy střídají horší časy,
svět se stále mění.
na Zemi opuštěné masa masy.
Bojím se jít spát,
o smrti bez povšimnutí,
zase bude se mi zdát.
Prosím, nechci jít spát,
a probudit se bát,
chci se zase při úsvitu smát.
Už tu ale pro mě nic není,
duše má jako mlha nad ránem se vypařuje,
uvnitř mě,
již zkrátka nic není.
Narodil jsem se na bitevní pole,
uvnitř 28 let marodil,
když mě svět bez svědomí zahodil.
Ztratil jsem se v propasti pár hezkých vzpomínek,
navždy uvězněn tam dole.
Navždy znamená navždy,
moje pozitivní myšlenky,
staly se obětí krvavé vraždy.
Nemohu spát,
nemohu se smát,
nemohu nohama na zemi pevně stát,
nemohu energii ze Slunce sát.
Ufffff...
https://youtu.be/-iM0uPb1P-I
Najdi a hledej
Energii
tu pravou
pro SEBE
ze které
nezebe..
Každý jsme nádoba
a hledáme..
Čím se naplnit..
to trvá..
Vůle a chuť
...se střídá s nechutí a nevolí
.. vyhoříš ve svém životě vícekrát
ale i z malého.. naděje se vzchopí..
Všechny ty vlny života
nás něčemu učí..
už přestanu bzučet a pusť si jich víc (a nahlas ..tanči..křič..žij)
..jsou nakopááávacíí
a sebemenakopnutí
..je věc nejtěžší.
Ať se ti to daří:);)
23.08.2021 10:41:18 | jenommarie
Nádoba se naplní a pak převrátí a vysype, vždycky :-) Moc hezká reakce v podobě díla. Na smutek pozitivními slovy :-) Je to pravdivé
23.08.2021 11:51:14 | R.Chlup
;) tak s tou nadobou..je to tak..už jen.
Jednou jsem tu psala něco s těmi nádobami..už nevím, ale připomněl jsi mi to:))
24.08.2021 15:43:02 | jenommarie
Tak to není zase tak špatný, když nemůžeš, to je svým způsobem velmi svobodné. Hezká báseň, a posílám taky plamínek, jestli ho chceš :-).
22.08.2021 14:14:36 | paradoxy
Děkuji :-) A také za to, že se báseň líbí. No podle ně nemoci sovobodné není, svobodné je si zvolit. Taková metafora k nedobrovolné bezmoci. Bože, to zní fakt hrozně pozitivně :-D
22.08.2021 14:29:08 | R.Chlup
No nemoci něco dělat asi fakt svobodné úplně není, ale přijmout to tak jak to je je svobodné, to je ta svoboda. Takže vlastně oba mluvíme asi o tom samém, ale jinými slovy :-D.
22.08.2021 14:45:38 | paradoxy
Otázkou je, co je horší, nepříjmout to, nebo to příujmout? Pokud to člověk nepříjme, bude o to více trpět, pokud to příjme, nevědomky rezignuje a připraví se o život, zážitky, pozitivno. A máte pravdu, příjmutí je jedna z cest :-D
22.08.2021 14:51:51 | R.Chlup
No to jsou ty paradoxy :-D. Můžeme to přijmout a pak jít dál... Dokud žijeme, je tu cesta.
22.08.2021 14:56:55 | paradoxy
Asi je dle přezdívky máte ráda :-D Jít dál bez úsměvu, spánku, energie a uvnitř unikat z reality, nevím, zda je to ta správná cesta...
22.08.2021 15:30:11 | R.Chlup
Takhle se cítíte (cítíš)? No je to spíš o tom přijmout to, jak to je. Vím jaké to je nespat a být nešťastná z reality atak.... A jednou, kdy už jsem byla opravdu vyřízená, tak jsem si ve čtyři ráno řekla ok, tak nebudu spát, v práci to opět nějak přežiju, nějak to bude... Přijmula jsem fakt, že s tím nic neudělám a najednou jsem usnula. A takových okamžiků mám v životě víc, nějak bylo nějak bude. A paradox je právě v tom, že jsem to nechala být... Snad mi rozumíš a doufám, že ti bude líp.
22.08.2021 16:03:47 | paradoxy
Cítím. Ale tak svým způsobem máte pravdu. Pokud člověk teď s tím nic neudělá, měl by to nechat plynout a ono se to nějak vyvrbí. Drtit cokoliv na sílu je vyčerpávající.
23.08.2021 10:31:59 | R.Chlup
Je supr, když si najdeš řešení sám, vždycky se to nějak vyvrbí. A známe to všichni, každý občas spadne.
23.08.2021 10:58:25 | paradoxy