Mé tělo leží na posteli
Bez pohybu
Či náznaku života
Oči otevřené bez mrknutí sledujíc strop místnosti
Hledí skrze tmu noci v představách mé mysli
Tisíce vzpomínek jak na kolotoči
Stále se točím v kruzích
Minulosti
Tajím dech
Ač oči mé mě zrazují
Spouští nezastavitelný vzlykot
Slz tisíce po kapkách mi stékají po lících
Horko a chlad
Samota místnosti prázdné
Už asi napořád
Nebude to napořád
..duše najde úsměv
odpluje VŠE co tě trápí
myšlenky přijdou nové
..jistě veselejší
;)
29.08.2021 07:02:21 | jenommarie
Děkuji, ale jak jsem již napsal, napořád to bude, tedy ona místnost prázdná.
29.08.2021 12:17:25 | Bunney
jedno mě život naučil - nic není napořád... bude líp...
28.08.2021 20:46:47 | Sonnador