Vlastní příběh.

Kolikrát slyšela jsem ne.
Žádné ano.
Špatně se stálo.
Každičký den.
Vymodlené ráno.

Několikrát chtěla jsem řvát,
ale ztratil se mi hlas.
Jsem jiná. Nepoddajná.

Kulisy z jiného světa.
Přežít raz, dva, hráz.
Uličky hledat a překročit sráz.
Provaz by bylo jednodušší vzít,
ale papír mé emoce začal sít.

Jsem tu díky psaní.
Nebi patří poděkování.
Příběh ze slz kolísání.
Není hraný.
Je můj a daný.
Klepou se mi ruce.
Píši krátce bez ovace.
Neumírám.
Duše práce.
Tam a ta dam.
Věčně na houpačce.