Pocity

Děkuji snu,
co přivedl mě sem.
Vám všem přeji krásný den.
Toužím po něčem,
co uchopit se nedá.
Život je věda nepoznaná.
Vzpomínky zůstávají
a bortí tělo.
Je psaní,
aby se ulevilo.
Píši a nejsem sama.
Kniha rozepsaná.
Kapitoly řítí se do neznáma.
Brána podvědomí neví a neví.
V hlavě zvláštní karma.
Polibek hledám ve snu.
Jsem jiná.
Z života unavená.
Mám nejednu vrásku.
Přes ústa nechtěně dávám si pásku.
Zastavím uvnitř sopku, co se valí.
Jsem tu a slova druhých mě hladí.
Pořád slota a píseň hadí.
Učím se věřit,
i když život je jiný.
Princi se zálohy.
Líbám jen polštář.
A němé stěny.
Zvučí teskně mé hrany.
Je ještě noc.
A věřím, že sen přijde pohádkový.
Bez vnitřní zimy.
A dá zapomenout na mé splíny.
A pocity viny.
Už usínám v žalozpěvu ženy.
A věřím, že láska, co mě jednou čeká,
bude mít jednou křtiny.
Osud proměnlivý.