Jenom další sbírka

Proč mám stejný pocit, jako několik let zpátky?

Proč jsem na stejném místě, tentokrát bez lásky?

Jsem dávno jinej člověk, vážně, jiný člověk.

Stejně jako několik let zpátky, v hlavě čistý zmatek.

Stejně jako kdysi, nechci tady být, proč je zase pátek?

Proč bych měl vyjít z domu, co bych dělal?

Nejspíš to stejný co vždycky, jen v koutě umíral.

Kam zmizely ty podněty, teď slyším jen ty hlasy,

to chvilkové hřejivé uspokojení, co to je? To zase hoří mosty.

Poslední Most do záchrany, sám na tom ostrově.

Proč zrovna tenhle most, nebyl stavěn z kamene?

Co se zase změnilo? Proč zase ke mně, zas tak ledově.

Zbyla jenom otázka,

Co bude dál? Teďka jenom dilema

Snad se mi to zdá, všechno se rozpadá,

prosím ještě ne, nedokážu být sám.

Srdce zase krvácí, proč nemůže přestat?

Když se láska nevrací, ani už nejde jí dát.

Tak nechám ho dál krvácet, krve ještě zásoba.

Pomoz mi se neztrácet, kde jsem, zmizela ta podoba.

Když stoupnu si před zrcadlo, je tam cizí osoba.

Tak tohle jsem teď já? Co je tohle za snoba.

Vše čím jsem pohrdal, vše co jsem nenáviděl.

Čím jsem se to stal, tak tohle teď já jsem?

Je ve mě tolik citů, který nechci nikdy rozdat.

Tak utápím je v alkoholu, pomáhá je uhlídat

Celou dobu věděl, ty nejsi ta pravá.

Stejně jsem přehlížel, tohle byla láska.

A asi proto mě to tolik vzalo, pořád stejně ničí.

Tentokrát už natrvalo? Nevím, nějak se mi příčí.

Odjel jsem bez rozloučení, stejně jsem měl dejavu

Nechtěl jsem tě už předtím? Co je to za představu...

Nemůžu ji dostat z hlavy, nemám rád tu realitu.

Dala si mi ultimátum? Já toho jen využil?

No jestli vážně jo, to abych se omluvil.

Já ty brýle nechci, jak si je můžu sundat?

Ser na tyhle kecy, nepřestaneš padat.

Jsou to jenom brýle, zkreslující realitu.

Jednou to bude dobrý, časem je někde zapomenu.

Jen sbírka nápadů