Na rohu Cihelní ulice stála dívka s kouskem měsíce
ukradla ho na zápraží, kde nebyly hvězdy, co ho stráží
Úplně černé nebe po něm zbylo,
jako jejich duše je celé zahltilo
Její kudrnaté vlasy mokré od nočního deště
nabídl ji cigaretu řekla mu, že chce ještě
Chtěla s ním další probdělé noci
a jeho rty chutnající po lesním ovoci
A s poslední kapkou toho nočního deště
neopětoval to tvé spalující ještě
Odešel s její vůní na svém těle, protože
touze bohužel neodolal nikdy celé
Užasná představivost a propsaná poetickými bříšky klávesnicí. Bravo! Říká si můj šálek čaje. Už teď se těším, že bude vonět vytrvale*
01.12.2021 00:28:23 | šerý