:/

Viděl jsem ho každý den, začal se podobat BoJacku.

Měl vlastní hlas v hlavě, a po ruce vždy.  flašku.

Jen si vzpomněl že předstírá, jen si vzpomněl že je v hajzlu.

Každá cesta, vždycky přešlap, vzdal se  posledního směru.

I poslední kousek citu, vždy odevzdal jen do papíru.

Takhle časem ztratil víru, občas pak vzal nůž,

představil mu svojí žílu.

Pořád dělal píčoviny, pořád cítil nějakou vinu.

Prázdnej pohled s myšlenkou "proč se vlastně nezabiju"

Postavit se čelem proti všemu, převážně pak projektilu.

Když už o vše přišel, tak prosil "aspoň na sekeru"