Splíny

V jednu chvíli působí víno svařené,
V druhou ozývá se mé srdce zraněné.
Na prach se rozpadá při každé vzpomínce,
Částečně v lochu, v realitě v podmínce.

Pane mrzutý,
Dva roky, co změnily mě napořád,
Nemůžete za to, vy nejste neřád,
Teď duhová vlajka visí nad vámi,
Už konečně vím, že nejste na dámy.

Malířko,
Vyrábíš smutně sladké větrníky,
V rebelii jsi až po kotníky,
Ať tvá rána jsou krásná,
Snad jednou budeš šťastná.

Vodnáři,
Přelétavý jsi, jak na jaře včela,
Já bych ani nemohla být tvá celá,
I když se mezi námi vznáší chemie,
Vím, že nám jen jako kamarádům lépe je.

Tupý králi,
Nerozumím tvým slovům,
Ani na ženy lovům,
Občas se to všechno trochu vrací,
Avšak hned to odletí jak ptáci,
Kteří při cestě do Afriky zhynou,
Můžeš si jít s klidem ulovit jinou.

Modrovlásko,
Jsi proměnlivá jak to počasí,
Za pár let vyrostla jsi do krásy,
Nevěřila jsem, že můžeš tak bolet,
Naše spojení mělo krátký dolet.

Časem v srdci další sloka přibude,
Snad mě jednou mile překvapíš, osude.
Avšak vím, že si budu muset ještě bolestí projít,
Abych mohla někdy k jakékoliv formě štěstí dojít.