Chybíš mi

Střechy ponuré.
Všechno zazebe.
I ta škvíra skrývá děs.
Drahý, to mi věř.

Život je drama i křeč.
Tak už se oblékám
a na den zvykám.

Polykám pomalu
bez přídělu
a svůj úděl znám.

To sevření. Tlumení.
Prázdno. Nejasno.
Okamžení. Mlžení.

Jsem občas had zbytečný.
Ruka se klepe den po dni.
Vteřina a pořád není zázrak.
V sobě přetlak.
V mysli nátlak.

Stres je můj pán.
Jen sebe nestíhám.
Tam ta dam.

Dívám se na mraky.
Zamáváš mi jednou Ty?

Možná znám zákruty.
Hvězdy občas změní směr.
Usměješ se .

Jsem za vitrínou
z mnoha skel.
Jednou přijde
pravý děj.

Teď čekám
a hledím.
Žel i žel.