Meleme kávu

Den letí mezi ploty.
Píseň plné sloty.
Meleme kávu.
Jedno zrnko v davu.
Tisící věta plá
mezi břehy dá.

Umění občas zpívá nečas,
co je v nás.
Slzy. Hráz.
City i práh.

Dítě kde jsi?
Slza už běhá,
k tanci se nemá.
Den občas obluda.
Nepomůže náhoda.

Upínám zrak
mezi bláznovstvím
a občas zkrat
a drsný strach,
že máma je pro Tebe prach.

Duše bloudí a neumí se smát.
Vícekrát.

Žal chodí.
I hudba ztrácí takt.
Rokle zas.

Meleme kávu a zrnka mají hodnotu.
Jako život lidskou podstatu.
I máma čeká návratu.