- I.

Sedím na otevřené planině,
bolest a strach v samotě trápí mě,
nic jiného než čekat zde nemohu
až přijde ta se svým: "Já to pomohu."

Chodit nemůžu - bolí mě klouby;
Zmizet nemůžu - mou lásku zkouší;
Zima, teplo mění se rychle,
čeká snad, že láská má zmizne?

A když přijde mě navštívit,
svou bolest překonám,
musí tak přece pochopit:
'Stále ji ráda mám,'
proto přivítám ji s radostí,
ta zažene pryč mé bolesti.

Však byla se mnou jenom krátce,
za chvíli zas pryč mizí v dálce
a mě zůstává jen samota
s otázkou: 'Proč mě tu nechala?'

Ale já budu dál čekat na ni,
věřím, že se za mnou opět vrátí,
vždyť ji mám přece tak ráda
a vím, že v tom nejsem sama.

Sedím na otevřené planině,
čekání v samotě dál trápí mě,
ale vím, že se znovu vrátí,
i když se zas pryč někam ztratí.

Já na ni počkám - miluji ji;
ona se vrátí - důvěřuji;
Nezatížím ji svou vlastní bolestí,
sama má své vlastní problémy,
proto ji příště přivítám též,
nedám najevo bolest,
                co nemůžu snést.

-listopad 2020