Křik

Křik

Miluji ten konečný zvuk
jenž neslyšně rozezní buňky
miluji tu spleť všemožných muk
při zaplňování purpurové tůňky

Někdy je schovaná, bezesnů čeká
oči pronikavé ji nikdy nepálí
přijde chvíle kdy černý plášť svléká
své nahé télo bez ostychu odhalí

Uprostřed smáchu omámí mě sebou
krása jejích křivek realitu zakryje
konečky prstů mě vzrušením zebou
šálek adrenalinu mi s chůtí nalije

Hltám doušky - hltám s chutí
vím co přijde, rozevírám náruč
slastný výraz díky podlehnutí
stěny hladí plamenná obruč

Odchází slzy, odchází krev
odchátí vztek spolu s ním hněv
z hrdla mi vychází smrtelný řev
lidem se v uších mění ve zpěv