Dějiny a Staroměstské náměstí

Kolikrát dívala jsem se na Orloj.
Chodila kol i kol a cítila historii.
Zavřela oči a viděla i smrt.
Duše tříštila se a chtěla dělat škrt.

Dějiny jsou plné krve.
Kat Mydlář bere sekyru.
Bolest lidstvo drtí
a mocní mají plné hrsti.
Ty věty spravedlnosti
v šarmu urputnosti.

Další a další krev.
Staroměstské náměstí
je smutné ještě dnes.

Brečím, i když dávno
čas všechno smetl
a památník tíhu nesl.

I známý lékař umírá.
Dcera ho pak pochová.
Národ v pasti i lítosti.
Historie promlouvá.
Bitva na Bílé Hoře proniká.