Moře beznaděje

Vlny tříští mou křehkou schránku
Ty vlny z moře beznaděje
Nemohu však obrátit na další stránku
A otázka ve mne nasnadě je

Otázka zda bojovat dál
Zda neutopit se raději v tom moři
Zda osud nechce abych se vzdal
Či snad mám hasit vše co hoří

Požár hltá dál a dál
Mou duši, srdce po kusech
Já, co kdysi býval král
Teď hraji klauna v cirkusech

Závist požírá vše v mém nitru
Závidím svému včerejšímu já
Závidím každému novému jitru
Že krásu svou v sobě stále má

Koruna spadla z hlavy mé
Nejsem obtěžkán tíhou její
Teď držím již jen hříchy své
Co v hrudi mé se neklidně chvějí

Jdou se mnou ruku v ruce
Dvojice Smutek a Zmar
Trhají mým srdcem prudce
Přičemž ono ztrácí tvar

Držím se teď nad propastí
Láska spadla do něj dávno
Ona a všechny její slasti
Neviděli ráno