Knížka
Knížka
Ta knížka leží ladem, uvnitř svírá ji strach.
Mlčky jen vzpomíná na dávnou slávu,
kdy byla vším pro starší dámu.
Stránky už sešlé a barvy už odešly.
Stejně jak dáma s vráskami na tváři.
Jednou jí uvidím, mám tolik, co říct
o tom, co stalo se, když odešla pryč.
Komentáře (7)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Silná v obsahu i budí vzpomínky.
15.08.2022 10:23:28 | mkinka
Děkuji Ti.
15.08.2022 10:30:13 | Hrebiczech
Víš, moje prateta má netknutou prvorepublikovou knihovnu a já na ní chodím dýchat. V dětství mě provázel Sládek. Těm nejmenším. Neví, kam se ta knížka už poděla, ale v hlavě jí mám stále, obzvlášť ty ilustrace. Já jí četla pomocí obrázků, když jsem neuměla přečíst písmena. Pořád si vzpomínám na zažloutlé desky a v myšlenkách brečím, protože nedokáži zastavit čas a vrátit Ti, co už jsou v nebesích. O víkendu jsem se opět vrátila do míst, kde žila prateta a v duchu koukala na její knihovnu a hladila jí. Ona byla se mnou. Věřím tomu.
15.08.2022 10:36:22 | mkinka
Mám taky knížku, ke které mám podobný vztah a pokaždé když jí jen vidím, tak společně s ní vidím i prababičku, která mi jí jako malému předčítala.
15.08.2022 11:19:12 | Hrebiczech
Moje prababička pratety sestra zemřela v mých osmi letech a pořád věřím, že na mě z nebe dohlíží. Jí bylo nedožitých 96 let. Byla hluboce věřící a to jí dalo moc přežít obě světové války, které nesla těžce.
15.08.2022 12:34:50 | mkinka