Možná si ani netušil,
o co si vlastně hrál.
Na chvíli plány přerušil,
když na ruku šel ti král.
Plány té, jež nám v údolí,
ze slzí staví hrad.
Lhala bych dnes, že nebolí,…
ty odešel si tak mlád.
Možná si ani netušil,
jak lstivá umí být.
Snad chtěl si žít, tak jak si žil,...
Než přišel Boží klid.
Lstivá je, lstivá, o tom něco vím...však je třeba to přijmout, nic jiného nezbývá...
10.09.2022 22:05:27 | Snacek
...ano znám to..vím, jak je těžké přijmout nenadálou ztrátu..odchody
i příchody nových bližních jsou nepředvídatelné a nevyzpytatelné věřím,
že dle dle tajemného řádu úradků vesmíru... Bolest ze ztráty bližního budiž vykoupena jeho věčnou přítomností v nás,milá Petruško.
03.09.2022 09:57:15 | Frr
Tedy na úvod od konce, Petruško. Vložený klip mě u tebe překvapil. Ale možná chápu. To jen pro mě oříšek, že já mám od nich "s tvrdší slupkou."
A teď k báseňce. Asi dost osobní a k řezné jizvě. Někdy pochopí více přítel/kyně, nežli "komformní osud." Umírají viní i neviní. Životem nám daný - i ti pochybní. Jedna růže na hrob dána, víme, že tam v žízni povadne. Však ve vzpomínkách stále svěží, nám navždy zůstane.
Tak osobní, Dreamy. A tak prosáklé a pro čtenáře působivé*
31.08.2022 23:40:35 | šerý
pěkná .)
31.08.2022 11:26:37 | Constantine